|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
|
| |
|
|
Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století
Dušek, Jan ; Matějec, Tomáš (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století sleduje, jakým způsobem je pojednáno v raněnovověkých historiografických a hagiografických literárních památkách o pozemském životě tohoto světce i o jeho působení po smrti. Věnuje se také zázrakům, které se staly na přímluvu sv. Prokopa ve středověku, a osudu sázavské slovanské mnišské komunity do roku 1097. Zaměřuje se na proměny prokopské látky v jednotlivých dílech raného novověku. Bere také zřetel na středověké prokopské legendy. Přílohou práce je seznam prokopských motivů vyskytujících se v raněnovověkých historiografických a hagiografických pracích.
|
|
|
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
|
|
|
Zázraky českých středověkých světců
Slavíček, Petr ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na zázraky českých světců z období raného středověku. V úvodní části je vysvětlen koncept svatosti a jeho vývoj v historii, je představen pojem zázraku a podrobně je diskutován výběr světců zařazených do této studie. Pramenem práce je především legendistická literatura, ale zahrnuty jsou i kroniky a kanonizační akta. Hlavní částí práce je katalog zázraků českých středověkých světců, konkrétně sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky, sv. Vintíře a bl. Hroznaty. U jednotlivých světců je představen jejich život z pohledu legend i historie a stručným způsobem jsou diskutovány použité prameny. S využitím především kritických edic středověkých legend je pak pořízen výbor zázračných událostí. Zázraky připisované jednotlivým světcům jsou analyzovány v souvislosti analogických zázraků předchozích období, v evropském kontextu či z pohledu života ve středověké společnosti.
|
|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
host ::
RSS.